Jak jsem absolvoval první výpravu na Dyji
Před námi je neuvěřitelných 80 hodin lovu na řece Dyje. Jsem netrpělivý a snad i trochu nervózní z toho co bude,zda mám všechno co potřebuji ke krocení říčních kaprů. O kterých jsem slyšel před výpravou víc než dost. Ale i tak jsem si nedělal moc velké naděje,aby následně nepřišlo velké zklamání.A i kdyby to nevyšlo, strávím nádherné dny v krásné přírodě plné bobrů,orlů a v přítomnosti kamarádů.
Vyrážíme časně ráno ve 4 hodiny.Do obce Bulhary vjíždíme v 6:30 a začíná hledání vhodného místa pro tři rybáře.Což se zprvu zdálo jednoduché,ale ejhle.Spousty stromů ve vodě , či vysoký břeh znemožňovaly umístění šestice prutů.Přejížděli jsme z místa na místo a nachodili spoustu kilometrů až konečně kolem půl deváté máme to pravé ořechové.Místo,které nabízí dostatek prostoru a navíc námi zvolená část řeky vypadá slibně.
V první řadě musí pruty do vody, jinak to snad ani nejde. Lehce provnadit boiliem a partiklem a hurá na ně.Pruty jsou ve vodě a my se pomale pouštíme do stavby našeho obydlí.Čekání na záběr si zpestřujeme rozebíráním a vymýšlením taktiky.Počasí moc nepřeje,neustále se střídají přeháňky a fouká vítr.Celý den je na vlascích znát,že se zde nějaká ryba pohybuje,avšak naše nástrahy zůstávají bez povšimnutí.Na toto Tomáš reaguje převázáním montáže z boiliem na krmítko s kukuřicí na háčku.Do hodiny má záběr a zdolává (pro kapraře nevítanou rybu) 50cm velkého jelce jesena. Já jakožto bývalý plavačkář jsem nadšen. Celý den až do 24 hodin jsem jinak bez vážnějšího náznaku záběru.
Ráno nenecháváme nic náhodě a hned s úderem čtvrté masivně vnadíme. Pruty a naše návnady rozstřelují klidnou vodní hladinu.Kolem sedmé hodiny ranní je vidět neuvěřitelné množství ryb a to i gigantických rozměrů.Řeka mne uchvátila ,jsem pln očekávání,zda nějaký mastodont okusí moji nástrahu.Bohužel opět dopoledne boduje jen Tomáš s cejnem větších rozměrů.Kolem poledne čekáme dalšího do naší party a to Kraťasa ze STORM teamu (www.carpstorm.webnode.cz ). Myslím ,že jako zkušený kaprař prorazí smůlu a dokáže nějakou fintu vymyslet. Dovezl super mraženky a našupal to do vody tak rychle ,že jsme žasli. No jo trénink.Je odpoledne a ženou se bouřky.Z domova slyšíme o opravdu zuřivém počasí.Jsem nervózní ,ale snad to bude ok. Avšak příroda je nevyzpytatelná.Setmělo se a přišel prudký vítr, který dodělal práci po bobrovi.Pod naše nohy padá haluz 40cm v průměru a sedm metrů dlouhá.Jen se štěstím jsou všechny pruty v pořádku. Tím to ,ale nekončí, couvli jsem do lesa a zíráme k obloze.Kolem nás stále padají větve,i když menší,ale pokud by jsme to chytli nebylo by to nic příjemného.Po patnácti minutách ustává vítr ,ale to mne na klidu nepřidává.Na obzoru se neustále převalují mraky.Rybky nekomunikují a večer se přihnaly ještě dvě bouřky,naštěstí už podstatně slabší.
Ráno vstáváme kolem čtvrté do krásnýho rána.Po deštích ani památky a obloha je bez mráčku.Ryby se opět ukazují na hladině a mohutné závary hovoří o jejich velikosti.Opět to známé mrazení a nervozita.Očekáváme krásný den a snad i ryby se umoudří a začnou spolupracovat.Je sobota . Pohoda a klid ,po druhé straně proplouvá svojí tradiční trasou bobr a nad námi přelétá orel mořský.Je to nádhera.Tatam je včerejší nepohoda.Opět masivně vnadíme a doufáme.V poledne se na obzoru objevuje skupinka vodáků,a kdo řeku navštěvuje pravidelně ví,že před sebou ženou ryby.To se okamžitě projevuje na špičkách.Kluci vědí ,že občas nějaká rybka sezobne sousto.Moc jsem nevěřil ,ale jejich tvrzení se potvrdilo.Tomovi se přizvedl sving a rázem padá.Okamžitě letí k prutu a zasekává.Do prázdna,sakra.Párkrát zatočí kličkou a dostává se do kontaktu z těžkou rybou.Ta mu nedává šanci ,takovej fofr jsem ještě neviděl,cívka se rozmotá takovou rychlostí ,že se z ní div nekouří , jak na videu od Milana Zelenky. Než se však stačíme vzpamatovat Tom svírá v rukou narovnaný prut a ryba je fuč. Vlasec nevydržel. Podle jízdy a nástrahy typujeme jednoho ze zdejších amurů. Lodě jsou tatam a špičky našich prutů se uklidňují ,zůstávají jen mírně přihnuté pod sílou proudu.Tento den se zatím jeví nadějně.Vše je nachystané pro šupíky a my si užíváme pohodové odpoledne.Kolem čtvrté se opět ozývá Tomův hlásič,na nic nečeká a zasekává.Ryba je menší než předchozí,ale i tak má sílu.Boj opět končí po pár minutách neúspěchem ,ryba padá. Přijíždí loď a od kolegů rybářů se dozvídáme,že po celé řece je to dost slabé a ryby nežerou. Takže z toho vyplívá,že i minimum záběrů co máme my je úspěch.Nevadí před námi je ještě večer a dopoledne tak snad dostaneme šanci poprat se s místnímy mohykány.Večer se na místě začínají krmit cejni jak lopaty a několik se nám jich pustilo i do nástrahy.Jsou to krásný ryby,ale my jsme přijeli kvůli jiné rybě a tou je KAPR. Je nádherně teplá noc tak sedí u prutů až do půlnoci a vychutnáváme zvuky noci . Hlásič se už nerozezněl ,tak o půlnoci stáčíme pruty a uleháme do spacáků.
Dnes je neděle a nás čeká nejnepříjemnější část výpravy a tou je balení. S tímto pocitem taky vstáváme , ale zatím je dostatek času.Jsou čtyři a voda opět žije.Že bych i já dnes prolomil smůlu.Ano ,ale bohužel opět cejnem.Při ranní siestě se rozhoupal svingr a zaječel hlásič.V první chvíli jsem myslel,že je to on,ale jak jsem zvedl prut bylo mi jasné,že se pouze osvobodím od titulu bezrybka . Pomale se blíží poledne a my balíme.Připadá mi ,že máme víc věcí než jsme dovezli a k autu to není nejblíž. Rybám jsme dali šanci až do poslední chvíle ,ty ji bohužel nevyužily J . Pruty jsou v pouzdrech a auto narvané k prasknutí. Ted už jen 100km a jsme doma.
Když jsme odjížděli ,padající stromy byly pořád ještě v mojí mysli čerstvý a moc jsem nepočítal s tím, že se vrátím. Avšak po pár dnech mne to tam láká víc a víc. Každopádně minimálně jednu výpravu do krásnýho okolí Dyje ještě letos určitě podniknu.
mishak